ČEŠTÍ NOVINÁŘI VE STÍNU HÁKOVÉHO KŘÍŽE

Symbolem kolaborace v období existence Protektorátu Čechy a Morava je především tzv.

AKTIVISTICKÁ SEDMIČKA

tj. po okupaci roku 1939 postupně se formulující skupina SEDMI kolaborujících novinářů, které jediné dovolily německé tiskové úřady kritizovat protektorátní vládu a Národní souručenství za pasivitu při spolupráci s Říší. Členy sedmičky byli: KAREL WERNER, VLADIMÍR KRYCHTÁLEK, EMANUEL VOJTAUER, KAREL LAŽNOVSKÝ, JAROSLAV KŘEMEN, VLADIMÍR RYBA a VÁCLAV CRHA. Všichni tito novináři byli považováni za nejhorší kolaboranty. Jejich kolaborace s nacistickou okupační mocí a jejími představiteli, programově prosazovali proněmecké postoje a nacistickou ideologii do našich médií. Souhlasili s profesním a fyzickým ohrožováním těch, kteří se tomuto trendu rozpakovali aktivně přizpůsobit. Znalost němčiny a árijský původ se staly základními kritérii pro ty, kteří mohli vykonávat novinářské povolání, a to v intencích nacistické ideologie a požadavků okupační správy.

Krychtálek	Werner	Vajtauer	Lažnovský	Křemen	Ryba	Crha

Po válce byli kolaboranští novináři souzeni; tresty se pohybovaly mezi 18 měsíci a 20 lety. VÁCLAV CRHA dostal doživotí a dalších SEDM šéfredaktorů bylo odsouzeno k smrti provazem: ANTONÍN JAROMIL KOŽÍŠEK, KAREL WERNER, JAROSLAV KŘEMEN, EMANUEL VAJTAUER, VLADIMÍR KRYCHTÁLEK, ALOIS KŘÍŽ a RUDOLF NOVÁK. Skutečně popraveno jich však bylo PĚT: Křemen dostal milost prezidenta republiky a Vajtauer zmizel a byl odsouzen v nepřítomnosti.

Symbolem zrady a kolaborace byl EMANUEL MORAVEC (1893-1945), voják z povolání, dokonce legionář a teoretik válečnictví, protektorátní ministr školství a národní osvěty, předseda Kuratoria pro výchovu mládeže. Jeho starší syn byl u SS, mladší v Hitlerjugend a jeho třetí žena byla konfidentkou Gestapa. Oba Emanuelové sloužili německé nacistické propagandě dobrovolně, prosazovali myšlenky česko-německé koexistence, byli aktivními spolupracovníky německých okupantů. 

Historici, zabývající se protektorátní žurnalistikou, počítají mezi aktivistické novináře i další osoby, po válce souzené za svou žurnalistickou činnost Národním soudem. Byli to zejména JAROSLAV PELÍŠEK (1911-1989), šéfredaktor Baťova týdeníku Zlín, za války přejmenovaného na Svět, ALOIS KŘÍŽ (1911-1947), šéfredaktor časopisu Vlajka (vycházel v letech 1939-1942), ředitel rozhlasu, JAN SCHEINOST (1896-1964), politický katolicista a předseda Svazu pro spolupráci s Němci, LEOPOLD ZEMAN (1901- ?), odpovědný redaktor Moravské orlice a šéfredaktora okupačních Lidových novin v letech 1941-1945 a JAN RYS-ROZSÉVAČ (1901-1946), radikální vlajkař a antisemita.

EMANUEL VAJTAUER: zhrzený soudruh

VLADIMÍR KRYCHTÁLEK: zarytý antisemita

FELIX DE LA CÁMARA DEL CAMPO: fašistický okultista

ALOIS KŘÍŽ: Ubrečený Lojza z rozhlasu

JAN RYS-ROZSÉVAČ: český vůdce a sluneční diktátor

A. J. KOŽÍŠEK: brněnský bulvárník, udavač a Hitlerův ctitel

HARRY JELÍNEK: podvodník a antisemitský novinář

KAREL WERNER: neúplatný antikomunista a antisemita

VÁCLAV CRHA: opatrný kolaborant, intelektuál a slaboch

RUDOLF NOVÁK: židobijec, udavač a šéfredaktor Arijského boje

EMIL ŠOUREK: antisemita a antikomunista, který přestal věřit v říši

JAN SCHEINOST: prvorepublikový klerofašista a slušný kolaborant

WOLFGANG WOLFRAM VON WOLMAR: vládce protektorátního tisku

JOSEF OPLUŠTIL: neúspěšný humorista ve službách říše

JAROSLAV KŘEMEN: z chráněnce Beneše propagandistou Třetí říše 

KAREL LAŽNOVSKÝ: nacistický mučedník, kterého zabily chlebíčky

JAK OČISTNÁ KOMISE PO VÁLCE ZÚČTOVALA S NOVINÁŘI KOLABORANTY

KOMPLETNÍ SOUBOR EDICE NA OKRAJ DOBY

VYDÁVANÉ V NAKLADATELSTVÍ ORBIS V OBDOBÍ

EXISTENCE PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA

ZIEGLER, W. Cesty Francie. Orbis 1940, sv. 1

ZIEGLER, W. Co čeká Francii?: Orbis 1940, sv. 1

LAŽNOVSKÝ, K. Hovory s dějinami. Praha: Orbis, 1940, sv. 2

GOLTZ, H. O Židech. Praha: Orbis, 1940, sv. 3

LYMINGTON, G. V. Hlad v Anglii. Praha: Orbis, 1940, sv. 4

ROELLI, B. M. Emigranti jsou vinni. Praha: Orbis, 1940, sv. 5

PICHT, W. Fronta nelže. Praha: Orbis, 1940, sv. 6

DIETRICH, O. Revoluce myšlení. Praha: Orbis, 1940, sv. 7

PLECHATÝ, L. Norské tažení. Praha: Orbis, 1940, sv. 8

BRIFFAULT, R. Úpadek a pád britského imperia. Praha: Orbis, 1940, sv. 9

VAJTAUER, E. Vzpoura Evropy. Praha: Orbis, 1940, sv. 10

WIRSING, G. Sto rodin ovládá britské impérium. Praha: Orbis, 1940, sv. 11

FULLER, J. F. Evropa bez Anglie: Praha: Orbis 1940, sv. 12

VAJTAUER, E. Malé národy v nové Evropě. Praha: Orbis 1941, sv. 13

AFRIKA: BUDOUCNOST KOLONIÁL ZEMĚDĚLSTVÍ. Praha: Orbis, 1941, sv. 14

LAŽNOVSKÝ, K. Říše a my. Praha: Orbis, 1941, sv. 15

PICHT, W. Konec ilusí. Praha: Orbis 1941, sv. 16-17

MUTHESIUS, V. Velmoc ocel. Praha: Orbis, 1941, sv. 19

WINSCHUH, J. Vítězství práce. Praha: Orbis, 1941, sv. 20

RICHTER, H. Anglo-židovský teror v Palestině. Praha: Orbis, 1941, sv. 21

Síla německého hospodářství. Praha: Orbis, 1941, sv. 22

SEDLÁČEK, A. Vládci Kremlu. Praha: Orbis, 1941, sv. 23

VARŠAVSKIJ, S. Druhé nevolnictví. Praha: Orbis 1941, sv. 24

BLESKOVÁ VÁLKA NA BALKÁNĚ. Praha: Orbis, 1941, sv. 25

VÍTĚZSTVÍ PRAVDY. Praha: Orbis, 1941, sv. 26

PROČ VÁLKA SE STALINEM? Praha: Orbis, 1941, sv. 27-28

MUTHESIUS, V. Velmoc uhlí. Praha: Orbis, 1941, sv. 29

DÄNIKER, G. Německé vedení války. Praha: Orbis 1941, sv. 30

BOLLER, H. H. Národ bez řemesla. Praha: Orbis 1941, sv. 31

HERRMANN, G. Suezský průplav. Praha: Orbis, 1941, sv. 32

U[NITED] S[TATES OF] DNES. Praha: Orbis, 1942, sv. 33-34

USA-DNES. Praha: Orbis, 1941, sv. 33-34

MORAVEC, E. Děje a bludy. Praha: Orbis, 1941, sv. 35-36

FRIED, F. Budoucnost světového obchodu. Praha: Orbis, 1941, sv. 37

KŘÍŽ, A. Co víte o Židech? Praha: Orbis 1941, sv. 38

HENNIG, R. Přemožený prostor. Praha: Orbis, 1941, sv. 39-40

HALFELD, A. USA sahají po světovládě. Praha: Orbis, 1942, sv. 41

JÄSCHKE, G. Turecko. Praha: Orbis, 1942, sv. 42

LÜTZOW, F. Boj v Atlantiku. Praha: Orbis 1942, sv. 43

MEYER, Ch. W. Anglo-židovská aliance. Praha: Orbis 1942, sv. 44-45

FRITZSCHE, H. Svědci proti Angli. Praha: Orbis, 1942, sv. 46

WINSCHUH, J. Nová Italie. Praha: Orbis, 1942, sv. 47

BAUER, H. Vznik a zánik Jugoslávie. Praha: Orbis, 1942, sv. 48-49-50

Symbolem zrady a kolaborace byl EMANUEL MORAVEC (1893-1945), voják z povolání, dokonce legionář a teoretik válečnictví, protektorátní ministr školství a národní osvěty, předseda Kuratoria pro výchovu mládeže. Jeho starší syn byl u SS, mladší v Hitlerjugend a jeho třetí žena byla konfidentkou Gestapa. Oba Emanuelové sloužili německé nacistické propagandě dobrovolně, prosazovali myšlenky česko-německé koexistence, byli aktivními spolupracovníky německých okupantů. Z dalších to byl především VLADIMÍR KRYCHTÁLEK (1903-1947), šéfredaktor deníků Večer a Venkov, od roku 1942 předseda Národního svazu novinářů. V této funkci vytvořil po vzoru Říše model řízení tisku na základě vůdcovského principu. Jeho náměstky se stali VLADIMÍR RYBA (1900-1963), šéfredaktor Národní práce (předchůdcem bylo někdejší Právo Lidu) a VÁCLAV CRHA (1901-1964), šéfredaktor Národní politiky. V Krychtálkově poradním výboru byli KAREL WERNER (1906-1947), který řídil deník České slovo po KARLU LAŽNOVSKÉM (1906-1941) – ten byl na jedné tiskové konferenci už v říjnu 1941 otráven obloženými chlebíčky, několik přítomných novinářů onemocnělo. K těmto aktivistickým novinářům náleželi ještě JAROSLAV KŘEMEN (1908-1978), šéfredaktor melantrišského deníku A-Zet, JAN SCHEINOST (1896-1964), politický katolicista a předseda Svazu pro spolupráci s Němci, a LEOPOLD ZEMAN (1901- ?), odpovědný redaktor Moravské orlice a šéfredaktor okupačních Lidových novin v letech 1941-1945.

Všichni tito novináři byli považováni za nejhorší kolaboranty. Jejich kolaborace s nacistickou okupační mocí a jejími představiteli, programově prosazovali proněmecké postoje a nacistickou ideologii do našich médií. Souhlasili s profesním a fyzickým ohrožováním těch, kteří se tomuto trendu rozpakovali aktivně přizpůsobit. Znalost němčiny a árijský původ se staly základními kritérii pro ty, kteří mohli vykonávat novinářské povolání, a to v intencích nacistické ideologie a požadavků okupační správy. Přímo denunciačním se stal požadavek Vladimíra Krychtálka – uvěznit rodinné příslušníky exilové politické reprezentace žijící v Protektorátu Čechy a Morava, který přednesl na setkání Národního svazu novinářů 22. června 1942. S rostoucími úspěchy na východní frontě se kolaborující žurnalistika snažila po Goebelsově vzoru šířit hrůzu a odpor k Sovětskému svazu. Koncentrační tábory byly podle aktivistických žurnalistů dobrodiním a likvidaci Židů považovali za „očišťovací proces lidstva“. Z českého tisku vznikl centralizovaný model služebné žurnalistiky podřízené výhradně zájmům nacistické moci.

Historici, zabývající se protektorátní žurnalistikou, počítají mezi aktivistické novináře i další osoby, po válce souzené za svou žurnalistickou činnost Národním soudem. Byli to zejména RUDOLF NOVÁK (1905-1947), šéfredaktor Árijského boje, ANTONÍN J. KOŽÍŠEK (1905-1947), šéfredaktor Poledního listu od roku 1943, a JAROSLAV PELÍŠEK (1911-1989), šéfredaktor Baťova týdeníku Zlín, za války přejmenovaného na Svět. Aktivity uvedených osob vykazují dosti společných kolaborantských rysů, v mnohém se ale také liší. Někteří z nich působili nejen ve svých redakcích, ale vedli i rozhlasové přednášky a psali propagandistické knihy a pamfletové brožury, jako ALOIS KŘÍŽ (1911-1947), šéfredaktor časopisu Vlajka (vycházel jen v letech 1939-1942), potom pracoval v rozhlasu.

Šéfredaktor Národní práce Vladimír Ryba před Národním soudem   Práce na příbuzné téma  Protektorátní novinář Jaroslav Křemen před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Denunciační činnost Rudolfa Nováka v kontextu jeho procesu před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Proces s novinářem Gustavem Dörflem před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Šéfredaktor protektorátní Přítomnosti E. Vajtauer před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Případ Františka Josefa Prokopa před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Novinář A. J. Kožíšek před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Proces s novinářem Emilem Šourkem před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Protektorátní novinář Jan Vrba před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Causa protektorátního novináře Václava Crhy před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Jan Scheinost prominentní katolický novinář před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Zlínský novinářský aktivista Jaroslav Pelíšek před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Sociální a profesní východiska vybraných novinářů postavených před Národní soud   Práce na příbuzné téma Případ rozhlasového novináře Aloise Kříže před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Sociální a profesní vývoj pětice protektorátních novinářů souzených před Národním soudem v procesu Novák a spol.   Práce na příbuzné téma Veřejná osvětová služba v Protektorátu Čechy a Morava – institucionální analýza   Práce na příbuzné téma Čeněk Ježek - Causa prominentního protektorátního novináře před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Nevyhnutelnost kolaborace aneb pomahači zla v Protektorátu Čechy a Morava a v Nizozemí   Práce na příbuzné téma Němci, říše, nacismus a Hitler v textech V. Krychtálka   Práce na příbuzné téma Causa Karla Wernera před Národním soudem   Práce na příbuzné téma Walter Jacobi (1909-1947), velitel vedoucí úřadovny SD v Praze a jeho poválečné osudy   Práce na příbuzné téma